Zdravotní vyšetření u plemene pekinéz
(povinná či nepovinná vyšetření pro plemeno ?, luxace pately, srdeční vady, dědičných očních vad ....)
(povinná či nepovinná vyšetření pro plemeno ?, luxace pately, srdeční vady, dědičných očních vad ....)
• Vyšetření srdce
(auskultační - poslechové, srdeční šelest, RTG, echokardiografie, dopplerovská echokardiografie, EKG)
zpracovává se
|
• Certifikát - výsledek vyšetření
vyšetřená zvířata obdrží certifikát, tedy protokol o vyšetření se zaznamenáním případných změn. Výsledkem je, že vyšetřené zvíře
• JE PROSTÉ
• NEJASNÝ - zvíře vykazuje změny, avšak ne specifické pro dané onemocnění
• NENÍ DOČASNĚ PROSTÉ - zvíře vykazuje menší specifické změny, dg. potvrdí další rozvoj onemocnění,
doporučujeme opakované vyšetření nejdříve za 6 měsíců
• NENÍ PROSTÉ
výskytu dědičných očních vad.
Dále je na protokolu v jeho spodní části detailní popis nálezu. K tomu slouží soubor zkratek vypovídajících o stavu očního bulbu. Platnost certifikátu je 12 měsíců.
|
U plemene pekinéz nejsou známa v podstatě žádná specifická, geneticky podmíněná, onemocnění, kterými by bylo plemeno více zatíženo a současně by je bylo možné odhalit testováním. Proto tedy žádným klubem sdružujícím toto plemeno v ČR NEJSOU požadovány k uchovnění žádné zdravotní ani genetické testy.
Snažíme-li se o zodpovědný zdravý chov, mělo by chovatelům / majitelům stát minimálně za zvážení, zda udělat či neudělat našim mazlíčkům, nejlépe dříve než zasáhnou do chovu našeho plemene, pár nenáročných (a to i finančně, např. v Praze lze nechat luxaci patel vyšetřit za 540,- Kč (mimo Prahu obvykle ještě méně) - info z října 2019) zdravotních vyšetření - např. luxace patel (povinné vyšetření pro mnoho plemen, pro naše plemeno i v mnoha státech Záp. Evropy - D, A, DK, ... ) či poslechové vyšetření srdce (povinné u našeho plemene např. v A) či vyšetření dědičných očních vad - problémů, jež se mohou bohužel týkat i plemene pekinéz, i když snad v nijak zvýšené míře. Tato vyšetření je však ale potřeba dělat JEN u akreditovaných veterinárních lékařů - specialistů - jejichž aktuální seznam naleznete na stránkách Veterinární komory (www.vetkom.cz)
• Luxace pately (čéšky)
zdroje: https://www.veterinarnipece.cz/luxace-pately-u-psu-3063.html
http://www.veterina-pisek.cz/publikace/luxace-pately-casty-problem-malych-plemen-psu
Patela (čéška) je oválná kost umístěná uvnitř kolenního kloubu, kde je volně skloubená se stehenní kostí - není s ní srostlá. Patela leží ve žlábku ve spodní části stehenní kosti a z obou stran je zajištěna kostními hřebeny, které zabraňují jejímu vykloubení. Shora se na patelu upíná čtyřhlavý stehenní sval, zdola patelární vaz, který končí na hřebeni holenní kosti; celý kloub je obklopen kloubním pouzdrem. Všechny tyto struktury zajišťují fixaci pately v anatomické pozici.
Psi s luxací pately vykazují kulhání nebo nezatěžování končetiny. Zpočátku mohou být příznakem pouze ojedinělé poskoky při procházce, pes typicky končetinu chvíli normálně používá bez kulhání (čéška normálně jezdí ve žlábku) a občas ji nadlehčí a nese (v této chvíli je čéška mimo žlábek). Epizody nadlehčování se s vývojem nemoci objevují častěji a v pokročilém stadiu pes výrazně kulhá, případně je pohyb velmi nesnadný. Kulhání může být jednostranné nebo oboustranné. Z dalších příznaků lze pozorovat otok kolene, ztluštění kloubního pouzdra, bolest při manipulaci s kolenem, „loupání“ v koleni při pokrčení a natažení nohy (často lze cítit jako kliknutí při mytí nohou po venčení), obtížné vyskakování do výšky. Psi často vytáčejí koleno od těla ve snaze vrátit si čéšku do žlábku. V pokročilých stadiích je stehenní svalovina posunuta na vnitřní stranu končetiny a spodní třetina kosti stehenní je vybočena vně, při pohledu zezadu jsou patrné zjevné deformity. Onemocnění má tendenci se vyvíjet od mírného stadia s ojedinělým kulháním k závažnějším stupňům s těžkými deformitami. Pokaždé když patela vypadne ze žlábku kosti stehenní, dochází k poškození kloubní chrupavky. V kloubu se vyvíjí artróza a vzniká bolestivost. Chrupavka může být také kompletně obroušena, dojde k expozici kosti a zvýraznění bolestivosti. Když je patela mimo žlábek, kloub je nestabilní a roste riziko poškození předního zkříženého vazu.
Pamatujte, že onemocnění má vždy tendenci se zhoršovat !!!
Dělení luxací:
Podle směru se luxace pately dělí na
• mediální, kdy čéška luxuje na vnitřní plochu kolene (výrazně častější, představuje cca 80% všech případů)
• laterální, kdy čéška luxuje vně
Nejčastěji se s mediální (vnitřní) vrozenou luxací setkáváme u malých a trpasličích plemen, ale postižena jsou i plemena větší. Vrozenou laterální (vnější) luxací pately jsou naopak častěji postižena velká a obří plemena psů.
Podle příčiny vzniku dělíme luxaci pately na
• vrozenou
(podmíněna geneticky, tzn. predispozice k tomuto onemocnění se dědí, v průběhu růstu psa vznikají na pánevní končetině anatomické deformity, které v konečném důsledku vedou právě k tomuto onemocnění. Důležitá je i stavba kloubu kyčelního, který má zásadní vliv na úhlení celé pánevní končetiny. Příliš velký nebo naopak příliš malý úhel mezi krčkem a tělem kosti stehenní a vnější nebo vnitřní prohnutí těla kosti stehenní jsou nejčastější příčiny následných změn v samotném kolenním kloubu. Zde potom pozorujeme abnormální vnitřní nebo vnější rotaci dolní části kosti stehenní a horní části kosti holenní, zejména holenního hrbolu, na který se upíná čéškový vaz. V těžkých případech je málo nebo není vůbec vyvinutý žlábek stehenní kosti, ve kterém patela za normálních podmínek "sedí". Změny na kostech jsou tedy nejdůležitější pro vznik vrozené luxace pately, následně se vyvíjejí změny na měkkých tkáních, zejména na kloubním pouzdru.)
• traumatickou
(způsobena zraněním, u psů jsou to zejména autoúrazy, pády z výšky a rvačky, kdy dochází k mechanickému poškození tkání, které patelu fixují v anatomické pozici. Tento druh luxace nemá plemennou ani věkovou predispozici, frekvence výskytu je výrazně nižší, než u luxace vrozené.)
Stupně luxace:
Podle závažnosti postižení:
• 1. stupeň - (nejlehčí) patelu můžeme manuálně vykloubit, ta se ovšem ihned vrací do původní pozice. V podstatě bez běžně zaznamenatelných příznaků či obtíží.
• 2. stupeň - patela se vyklubuje samovolně, ale je ještě schopna návratu do normální pozice, někteří psi jsou schopni patelu sami "nahodit" rotací končetiny.
• 3. stupeň - patela je luxovaná trvale, ale jsme schopni ji manipulací reluxovat, nicméně se ihned vrací do abnormální pozice.
• 4. stupeň - je charakterizován nereponovatelnou trvalou luxací pately. Všechny tyto stupně jsou v různé míře doprovázeny rotací holenní a stehenní kosti, příp. dalšími deformitami, jak bylo popsáno výše.
Vyšetření
je prováděno nejdříve po dosažení 1 roku věku psa, POHMATEM, není nutné se tedy obávat invazivních vyšetřovacích metod - sedace, narkózy, RTG atd. Zaplatíte za něj pár set korun (dle ceníku jednotlivých pracovišť). Vyšetření provádí specializovaní posuzovatelé určení veterinární komorou.
Samozřejmě požádat o vyšetření můžete také jiného veterináře, ale výsledek musíte vždy brát jen jako orientační
Seznam veterinárních lékařů - posuzovatelů luxace pately:
klikněte na "Filtr podle odbornosti" a zvolte možnost "Specializace - Posuzovatelé luxace pately"
https://old.vetkom.cz/seznam-veterinaru
Snažíme-li se o zodpovědný zdravý chov, mělo by chovatelům / majitelům stát minimálně za zvážení, zda udělat či neudělat našim mazlíčkům, nejlépe dříve než zasáhnou do chovu našeho plemene, pár nenáročných (a to i finančně, např. v Praze lze nechat luxaci patel vyšetřit za 540,- Kč (mimo Prahu obvykle ještě méně) - info z října 2019) zdravotních vyšetření - např. luxace patel (povinné vyšetření pro mnoho plemen, pro naše plemeno i v mnoha státech Záp. Evropy - D, A, DK, ... ) či poslechové vyšetření srdce (povinné u našeho plemene např. v A) či vyšetření dědičných očních vad - problémů, jež se mohou bohužel týkat i plemene pekinéz, i když snad v nijak zvýšené míře. Tato vyšetření je však ale potřeba dělat JEN u akreditovaných veterinárních lékařů - specialistů - jejichž aktuální seznam naleznete na stránkách Veterinární komory (www.vetkom.cz)
• Luxace pately (čéšky)
zdroje: https://www.veterinarnipece.cz/luxace-pately-u-psu-3063.html
http://www.veterina-pisek.cz/publikace/luxace-pately-casty-problem-malych-plemen-psu
Patela (čéška) je oválná kost umístěná uvnitř kolenního kloubu, kde je volně skloubená se stehenní kostí - není s ní srostlá. Patela leží ve žlábku ve spodní části stehenní kosti a z obou stran je zajištěna kostními hřebeny, které zabraňují jejímu vykloubení. Shora se na patelu upíná čtyřhlavý stehenní sval, zdola patelární vaz, který končí na hřebeni holenní kosti; celý kloub je obklopen kloubním pouzdrem. Všechny tyto struktury zajišťují fixaci pately v anatomické pozici.
Psi s luxací pately vykazují kulhání nebo nezatěžování končetiny. Zpočátku mohou být příznakem pouze ojedinělé poskoky při procházce, pes typicky končetinu chvíli normálně používá bez kulhání (čéška normálně jezdí ve žlábku) a občas ji nadlehčí a nese (v této chvíli je čéška mimo žlábek). Epizody nadlehčování se s vývojem nemoci objevují častěji a v pokročilém stadiu pes výrazně kulhá, případně je pohyb velmi nesnadný. Kulhání může být jednostranné nebo oboustranné. Z dalších příznaků lze pozorovat otok kolene, ztluštění kloubního pouzdra, bolest při manipulaci s kolenem, „loupání“ v koleni při pokrčení a natažení nohy (často lze cítit jako kliknutí při mytí nohou po venčení), obtížné vyskakování do výšky. Psi často vytáčejí koleno od těla ve snaze vrátit si čéšku do žlábku. V pokročilých stadiích je stehenní svalovina posunuta na vnitřní stranu končetiny a spodní třetina kosti stehenní je vybočena vně, při pohledu zezadu jsou patrné zjevné deformity. Onemocnění má tendenci se vyvíjet od mírného stadia s ojedinělým kulháním k závažnějším stupňům s těžkými deformitami. Pokaždé když patela vypadne ze žlábku kosti stehenní, dochází k poškození kloubní chrupavky. V kloubu se vyvíjí artróza a vzniká bolestivost. Chrupavka může být také kompletně obroušena, dojde k expozici kosti a zvýraznění bolestivosti. Když je patela mimo žlábek, kloub je nestabilní a roste riziko poškození předního zkříženého vazu.
Pamatujte, že onemocnění má vždy tendenci se zhoršovat !!!
Dělení luxací:
Podle směru se luxace pately dělí na
• mediální, kdy čéška luxuje na vnitřní plochu kolene (výrazně častější, představuje cca 80% všech případů)
• laterální, kdy čéška luxuje vně
Nejčastěji se s mediální (vnitřní) vrozenou luxací setkáváme u malých a trpasličích plemen, ale postižena jsou i plemena větší. Vrozenou laterální (vnější) luxací pately jsou naopak častěji postižena velká a obří plemena psů.
Podle příčiny vzniku dělíme luxaci pately na
• vrozenou
(podmíněna geneticky, tzn. predispozice k tomuto onemocnění se dědí, v průběhu růstu psa vznikají na pánevní končetině anatomické deformity, které v konečném důsledku vedou právě k tomuto onemocnění. Důležitá je i stavba kloubu kyčelního, který má zásadní vliv na úhlení celé pánevní končetiny. Příliš velký nebo naopak příliš malý úhel mezi krčkem a tělem kosti stehenní a vnější nebo vnitřní prohnutí těla kosti stehenní jsou nejčastější příčiny následných změn v samotném kolenním kloubu. Zde potom pozorujeme abnormální vnitřní nebo vnější rotaci dolní části kosti stehenní a horní části kosti holenní, zejména holenního hrbolu, na který se upíná čéškový vaz. V těžkých případech je málo nebo není vůbec vyvinutý žlábek stehenní kosti, ve kterém patela za normálních podmínek "sedí". Změny na kostech jsou tedy nejdůležitější pro vznik vrozené luxace pately, následně se vyvíjejí změny na měkkých tkáních, zejména na kloubním pouzdru.)
• traumatickou
(způsobena zraněním, u psů jsou to zejména autoúrazy, pády z výšky a rvačky, kdy dochází k mechanickému poškození tkání, které patelu fixují v anatomické pozici. Tento druh luxace nemá plemennou ani věkovou predispozici, frekvence výskytu je výrazně nižší, než u luxace vrozené.)
Stupně luxace:
Podle závažnosti postižení:
• 1. stupeň - (nejlehčí) patelu můžeme manuálně vykloubit, ta se ovšem ihned vrací do původní pozice. V podstatě bez běžně zaznamenatelných příznaků či obtíží.
• 2. stupeň - patela se vyklubuje samovolně, ale je ještě schopna návratu do normální pozice, někteří psi jsou schopni patelu sami "nahodit" rotací končetiny.
• 3. stupeň - patela je luxovaná trvale, ale jsme schopni ji manipulací reluxovat, nicméně se ihned vrací do abnormální pozice.
• 4. stupeň - je charakterizován nereponovatelnou trvalou luxací pately. Všechny tyto stupně jsou v různé míře doprovázeny rotací holenní a stehenní kosti, příp. dalšími deformitami, jak bylo popsáno výše.
Vyšetření
je prováděno nejdříve po dosažení 1 roku věku psa, POHMATEM, není nutné se tedy obávat invazivních vyšetřovacích metod - sedace, narkózy, RTG atd. Zaplatíte za něj pár set korun (dle ceníku jednotlivých pracovišť). Vyšetření provádí specializovaní posuzovatelé určení veterinární komorou.
Samozřejmě požádat o vyšetření můžete také jiného veterináře, ale výsledek musíte vždy brát jen jako orientační
Seznam veterinárních lékařů - posuzovatelů luxace pately:
klikněte na "Filtr podle odbornosti" a zvolte možnost "Specializace - Posuzovatelé luxace pately"
https://old.vetkom.cz/seznam-veterinaru
• Vyšetření dědičných očních vad
zdroje: http://www.sherak.cz/dedicne-nemoci-oci-939.html
https://dogsmagazin.cz/vse-o-psech/zdravi/ma-vas-pes-zdrave-oci
https://www.veterina-pce.cz/dedicne-ocni-vady
Vyšetřením oka se zabývá veterinární oftalmologie. Celá řada onemocnění oka je spojena s genetickou predispozicí.
Dědičnost jednotlivých onemocnění je pečlivě zkoumána a sledována. Jednou z nejvýznačnějších světových organizací,
zabývající se genetickou vazbou, je nezisková organizace CERF / Canine Eye Registration Foundation/, která od roku
1974 shromažďuje informace o genetické predispozici u všech plemen.
Další známou mezinárodní oftalmologickou organizací je např. European College of Veterinary Ophthalmologists (ECVO),
založená roku 1992 v německém Giessenu 8 zakádajícími zeměmi.
V ČR pracuje skupina veterinárních lékařů specializujících se na dědičné oční vady (DOV). Jejich činnost je certifikována
Komorou veterinárních lékařů ČR.
Dědičná onemocnění očí zahrnují řadu onemocnění očí, která by se mohla přenášet z postiženého jedince na potomky.
Proto je nutné chovné jedince selektovat a snažit se snížit riziko geneticky fixovaných onemocnění na co nejnižší úroveň.
Toto preventivní vyšetření trvá několik minut, provádí se bez sedace a na jeho konci je pacientovi vystaven certifikát - buď s
nálezem "je prosté", nebo konkrétní vadou. Vlastní vyšetření se skládá z klinického vyšetření završeného změřením
nitroočního tlaku, prohlídkou předního segmentu oka štěrbinovou lampou, očního pozadí kamerou s digitálním
záznamem. Vyšetření trvá asi 10-20 minut a je prováděno za plného vědomi zvířete.
Seznam veterinárních lékařů - posuzovatelů dědičných očních vad:
klikněte na "Filtr podle odbornosti" a zvolte možnost "Specializace - Posuzovatelé dědičných očních vad"